Respekt

Respekt je další stavební článek vztahu člověka a koně, musíme ale dávat pozor, aby respekt nepřeklenul ve strach. Jakým způsobem si respekt získáme? A jak zjistíme, jestli se nás kůň už příliš nebojí, nebo naopak není příliš drzý? Nejdůležitější věcí je, že nám kůň nesmí narušovat osobní prostor, to znamená, že nás nesmí předbíhat, nesmí do nás narážet a podobně, ideálně se to řeší voděním koně - viz. článek vodění koně. Pokud koně nemám perfektně zvládnutého ze země, nemůžu čekat, že bude ze sedla stoprocentní. Za vyvážením důvěry a respektu je hodně práce a jak na tom jsme, si můžeme zkontrolovat třeba tím, jak dobře koně "přivoláme" nebo naopak "odvoláme". Když kůň lehce přijde, ale odvolat jde hůř tak má více důvěry, pokud je to naopak, že jde lehce odvolat, ale hůř přivolat, má důvěry naopak málo. Obojí by mělo být vyvážené. Další způsob "podřízení" si koně je ustoupením zádě - podívám se a koník ustoupí. Ve stádě to funguje tak, že "alfa" řídí pohyb stáda, tudíž já se pro koně musím stát "alfou", musím se stát krkem jeho hlavy. Vždy, když si budeme budovat respekt, musíme být ohleduplní, postupovat pomalu a pokud možno co nejjemněji. Důležité je, aby kůň vůbec porozumněl tomu, co mu chceme říct. Musíme mít respekt i my k němu. Kůň je nádherné, majestátní zvíře s neobyčejnou duší. Koně dokáží odpustit neodpustitelné, pokud se pokusíme o nápravu. Zaslouží si, aby jsme s nimi jednali s úctou, porozumněním a hlavně spravedlivě.